Rozhovor mezi Spikem a Dawn
Spike a Dawn se spolu baví v nemocnici, poté co upadla do bezvědomí po Druině smrti.
Spike: "Víš Dawn, já se hrozně bojím a mám strach, že svojí Buffy ztratím. Bez ní by už můj život neměl cenu"
Dawn: " Ale no tak Spikie, nemysli na to, víš, že naše Buffy je statečná, dokázala překonat tolik věcí. Porazila Glory, dokázala zachránit svět. Kolikrát byla v beznadějné situaci, ale vždycky bojovala, protože si uvědomila, že jsou tu lidé co jí potřebují"
Spike ( chytne Dawn za ruku): " Díky za podporu naše maličká. Ty už nejsi maličká, dospěla si. Jsi mnohem rozumnější než si bývala. Máš pravdu Buffy je bojovnice a zvládne to, protože ví, že tu na ní čekáme".
Dawn ( usměje se na Spikea): " Víš, Spikeu, Ty s Buffy jste moje rodina, mám Vás strašně ráda. Nechci aby ses trápil, víš oblíbila jsem si Tě, jednak proto jaký jsi, ale hlavně proto, že moje sestra Buffy je s Tebou neskonale šťastná. Mám Tě ráda Spikeu."
Spike: " Děkuji, Ty s Buffy jste moje rodina. Jste moje všechno, dýchal bych za Vás a udělal bych všechno proto, abyste byli šťastný holky moje. Taky Tě mám rád Dawn".
Dawn: " Víš co Spikeu?"
Spike: " Co maličká"?
Dawn: " Až se Buffy uzdraví, tak si zajedeme někam na dovolenou a zapomeneme na všechno zlé co jsme prožili, ano?
Spike: " Ano maličká, pojedeme na dovolenou, rodinnou dovolenou. Ty, Buffy a já. Doufám, že už konečně budeme žít v klidu, míru a lásce."
Dawn: " Neboj, budeme! A nevadilo, kdyby jsme na tu naši rodinnou dovolenou přibrali i Henryho? Víš, my se milujeme a chceme být spolu."
Spike: " Ne, nevadí. Jsem rád, že jsi zamilovaná. Henry je skvělý muž, s ním se budeš mít dobře. Mám Tě rád holčičko moje".
Dawn: " Děkuju Spikeu, taky Tě mám ráda švagře".
Poté se oba obejmou a odcházejí za Buffy do pokoje.
